Canicross

Canicross je jeden z individuálních musherských sportů, při kterém pes (méně často dva psy) táhnou běžce.

Canicross se v poslední době stává velmi oblíbeným sportem, neboť nevyžaduje žádné zvláštní vybavení (krom sedáku, canicrossové šňůry a postroje) ani žádné zvláštní dovednosti člověka. Zkrátka jít si zaběhat se svým psem může úplně každý.

Zároveň jsou široké veřejnosti bez potíží přístupné i závody v canicrossu, kterých je pořádáno stále víc a víc po celé republice. Pro účast na canicrossových závodech nemusíte udělat nic jiného, než se na ně přihlásit 🙂 Nemusíte být členem žádného klubu, mít žádnou licenci a podobně (výjimkou jsou některé speciální musherské závody, při kterých bývá také kategorie canicross – více o této problematice viz skijoring). A závodu se můžete zúčastnit s jakýmkoliv psem od dvoukilového voříška z útulku po německou dogu s rodokmenem králů 🙂 Kategorie v canicrossu bývají obvykle pouze dvě – ženy a muži (míněno samozřejmě podle pohlaví lidí, nikoliv psů ;)). V některých případech bývají kategorie děleny ještě podle věku (opět lidí :)) a někdy zase podle váhy – tentokrát psů! A to s dělením do 25kg a nad 25kg. Canicross se řídí několika různými řády a tak některá tahle pravidla nejsou jednotná.

Trať pro canicross se pohybuje obvykle od 3km do 7km, takže jde o krátkou trať. Velmi často mívá závod dvě etapy, a to buď v jeden den (ráno a odpoledne) nebo ve dvou dnech. Tratě obvykle vedou spíš rovinatým terénem s minimem asfaltu a širokými cestami pro bezpečnost závodníků a možnost předbíhat. Ačkoliv podle pravidel musí být psi účastnící se závodů nekonflitkní vůči ostatním, pořadatelé počítají s tím, že ne vždy to tak je, a snaží se zajistit co nejhladší průběh závodu.

V současné době se ke canicrossu nejvíc používají velcí a silní, ale zároveň dlouhonozí a rychlí psi s ochotou tahat. Mezi nejoblíbenější patří různé druhy ohařů (maďarský, výmarský, pointer) a jejich kříženci a evropští saňoví psi. Popularitu ale úplně neztrácejí ani klasická severská plemena (husky, malamut, samojed,…), která mají ale nevýhodu v menší rychlosti a v podstatě krom malamuta také v menší síle. Nic méně na závodech v canicrossu můžete potkat opravdu pestrou paletu všech plemen – různé druhy ovčáků, border kolie, české horské psy, boserony, retrívry všeho druhu, různá „bull-plemena“ až po různé voříšky, jack russell teriéry, foxteriéry, kokršpaněly a jorkšíry.

Československý vlčák se hodí pro canicross pro svou sílu a nadšení do pohybu. Jeho nevýhodou proti těm nejvhodnějším plemenům je menší rychlost a většinou taky mnohem menší ochota tahat 🙂 Nic méně i mezi ČSV se najdou rození tahouni a i ti nejlínější táhnou pořád víc, než jorkšírek 😉 O tom, že i ČSV jsou vhodným psem pro canicross svědčí i fakt, že na mnohých závodech alespoň jednoho potkáte 🙂

Více o canicrossu, termínovky závodů, společných tréninků, návody jak trénovat:

Běhej se psem – termíny a výsledky závodů, termíny společných tréninků a dalších akcí, články…

Canicross – stránky klubu TJ Sokol Maxičky specializujícího se na canicross a další individuální musherské sporty (články, termíny závodů, další akce,…)

Musher Club Český ráj – stránky klubu, jenž se taktéž specializuje na canicross a individuální musherské disciplíny (závody, články, akce…)